Každý kus je dnes již originálem a tak k němu přistupuji. Při této činnosti se spojuji především dvě řemesla, a to umělecká truhlařina a čalounictví.

Z pohledu truhlařiny se snažím zachovávat veškeré dřevěné části, které projdou petrifikací a obnovou povrchu.

Z pohledu čalounictví je ovšem postup komplikovanější a to do té míry, že životnost potahových látek a výplňových materiálů již dávno vzala za své. Nezřídka se stává, že onen kus prošel za dobu své existence již několikrát přečalouněním, tudíž nelze s jistotou určit, jak vypadal při svém vzniku.