Je to droga a léčit se nechci…

To, že se bude věnovat renovování čalouněných křesel, Veroniku Lencovou před takovými deseti lety nenapadlo ani ve snu. Úspěšná koučka, lektorka a odbornice na strategický management a řízení financí z Českých Budějovic dnes ale vrací život zašlým čalouněným kusům nábytku z druhé poloviny dvacátého století. Pokud máte rádi originální, výrazný a nápaditý design, na jejím webu kreslaspribehem.cz se pravděpodobně na hodně dlouho zaseknete.

Do téhle práce se zamilovala přes noc. A doslova po uši.

Jak to začalo?

Když jsem si zařizovala interiér svého domu v Českých Budějovicích, věděla jsem zcela určitě, že moderní „trendy“ vybavení domácnosti, všechny ty vysoce funkční ale někdy tak trochu bezduché prvky, nejsou určitě nic pro mě. Moje představy o tom, jakými věcmi se chci doma obklopovat, mě bez delších oklik zavedly k designu přelomu 19. a 20. století.

Jenomže dostat se k originálům z tohoto období je občas úkol hodný Sherlocka Holmese. A když už se vám podaří takové antikvární křeslo získat, renovace je opravdu náročná. Časově i finančně. Často jsou ale také v tak žalostném stavu, že je jejich záchrana nemožná.

Existuje však ještě jedna, mnohem dostupnější skupina křesel, pověstná svou krásou, funkčností i kvalitními materiály. Křesla, na kterých nesedávaly vaše prababičky a pradědečci, ale spíše maminky, tátové nebo třeba starší sourozenci. Čalouněná dřevěná křesla vyrobená v Československu v 60. a 70. letech.

Dnes, kdy nejednu domácnost či zahradu „zdobí“ plastové napodobeniny nábytku a mnozí z nás při nákupu upřednostňují spíše praktičnost před estetikou, se může zdát, že investovat do renovace čalouněného křesla, je tak trochu bláznivý nápad.

Argumenty těch, kteří kouzlu lety prověřené krásy propadli, však dokazují, že to tak určitě není.

Proč vlastně renovovat?

1. Retro frčí

O tom asi nikdo nepochybuje. Éra šedesátých a sedmdesátých let je stále inspirativní. Móda i design, který svého času vyhrával první ceny prestižních soutěží – to vše se vrací a zdá se, že vlna retra jen tak neskončí.

• Eko (také) frčí

Říká vám něco pojem zero vaste? Nulový odpad? To je životní styl nabádající k produkci co nejmenšího (nejlépe žádného) odpadu. K ideálu má samozřejmě většina lidí daleko, ale proč se nepokusit si trochu vylepšit vlastní eko-skóre tím, že vrátíme život křeslu, které pak může sloužit dalších pár desítek let?

• Je to mimořádně uspokojující

Pocitům, které zažijete, když po renovaci uvidíte čalouněné křeslo, ve kterém sedával váš tatínek nad detektivkou od Agathy Christie, se vyrovná jen máloco. Je to jako cesta časem zpět o nějakých čtyřicet nebo padesát let. Vsedě.

• Dotek historie

Kvalitní, dobře proschlé masivní dřevo a látky, používané v 60. letech jsou dnes nedostupné. Bývají tedy nahrazovány materiály moderními. A co si budeme povídat, jsou možná praktické, ale díky ekonomickým tlakům se často sáhne po materiálech, které jsou – prostě laciné. Se vším, co k tomu patří. Dnešní sériovky se s těmi z 60. let nedají srovnat.

• Náš zákazník, náš pán

V době jejich vzniku byla křesla navržena designérem a sériově vyráběna. Zákazník si tak mohl, pokud jde o konečný vzhled křesla, vybírat pouze z omezené nabídky. Dnešního zákazníka omezuje pouze jeho fantazie. Nabídka látek a způsobů finálního zpracování dřevěných konstrukcí je téměř nekonečná.

Z nadšence profíkem

I když si Veronika původně chtěla jen vybavit domácnost jedním nebo dvěma zrenovovanými kousky, z osobní záliby se brzy stala vášeň a z vášně další z jejích profesí. Společně s týmem, v němž nechybí špičkoví truhláři a čalouníci, se s odhodláním a jasným plánem pustila na území zcela odlišné od toho, na němž se dosud pohybovala. A křesla zrenovovaná v její dílně slaví úspěch.

Jakmile jednou propadnete kouzlu retro křesel, je těžké všechen ten nádherný nábytek nekoupit. Je to jako droga. Ale léčit se nehodlám, směje se Veronika.

Dá se říct, že každé křeslo, které v nabídce kreslaspribehem.cz najdete, je originál. Ti, kdo si takové křeslo pořídí, si mohou být jisti, že nikdo jiný na světě nemá stejné. To je v dnešní době pro mnoho lidí, vedle kvality, ta nejdůležitější hodnota. Křesla jsou zpracovaná za použití těch nejlepších materiálů a s respektem k původnímu charakteru daného kusu. Dřevěné konstrukce jsou pečlivě a citlivě zrenovovány a petrifikovány. Pokud jde o čalounění, je náš přístup podobně nekompromisní.

Polovičatá práce mi nedává smysl. To platí ve světě financí a managementu stejně jako v oblasti renovace historických křesel. Máte-li nádherně opravenou dřevěnou část křesla, použitím laciného, nekvalitního čalounění degradujete práci truhláře, a navíc můžete počítat s tím, že za pět nebo deset let budete muset čalounění znovu renovovat.  

Veroničiným nejoblíbenějším materiálem jsou africké látky, které dodají křeslům jedinečný exotický vzhled.

Kombinaci elegantních tvarů dřevěných konstrukcí s africkými látkami prostě nemůžu odolat. Právě nadčasovost designu křesel z minulého století umožní použít barevné, často hodně výrazné a pestré vzory. Nepůsobí kýčovitě ani vulgárně. Je to magie. A já jsem nadšená, že tomuhle kouzlu můžu být nablízku.